Challenge? Jdeme do toho!
Jak mnozí vědí, jsem fanouškem britského, suchého, promyšleného humoru. Ne toho amerického, tupého. Britové vás urazí a vy si myslíte, že vám lichotí. Kdepak.
Mnoho mých přátel (jelikož jsou také na vysoké inteligenční úrovni - s blbcema se nekamarádím, to je pod mou úroveň), sledují britský sitcom, který začal v letech 80. a točí se dodnes. Nebudu vás napínat, je to Červený Trpaslík!

Tato legenda mezi seriály, která má mnoho stoupenců, i tady v Česku (což se divým, s tím, jakýho pitomce máme na hradě), poukazuje na inteligenci tohoto národa sympatizující s chápáním britského, mnohými nepochopitelného humoru. Třeba Američany. To je banda hlupáků, kteří si musí přetočit britské seriály sami, s ubohou srandou, kterou pochopí i lousianský vidlák s jedním zubem a IQ menším, než je počet šachových figurek.
Mezi americké remaky patří právě ubohost U.S. Red Dwarf, která vlastně není vůbec vtipná, každý fór tam vysvětlují. Nebo ještě horší - American Top Gear. Pitomci.
Dobře, ne všichni jsou takoví. Je tu pár chytrých hlav, třeba Tesla. Počkat, to byl Chorvat. Tak Musk. Ne, ten je z Jihoafrický republiky. Edisona neuznávám, takže mě napadá jen, no, Hawking je Brit, Flea je Australan, Atkinson je taky Brit, Tony Stark vlastně neexistoval, ale dobře. Tony Stark. A ten je ještě vymyšlený. Průměrnou inteligenci tam lehce zvyšuje jen pár lidí, jinak jsou hloupější, než vymačkaná pasta. U nás to snížil Babiš svou koblihovou kampaní, do marmelády přidával smysly otupující látky, proto se dostal na premiéra. Ale tohle není článek v sekci ,, Proč mi skřípou kolečka", takže zpět k tématu.
Uzavřeli jsme s kolegy sázku, jak dlouho se vydržíme koukat na non-stop smyčku všech dílů Červeného Trpaslíka. Mým rekordem bylo 19 hodin a 17 minut. I když jde o chytrý a kvalitní humor, ke konci už jsem byl tak mimo, jako nikdy.
Takže, stiskněte mačkátko pod odstavcem, koukejte, a pak do komentu napište, jak dlouho jste to vydrželi.
Jestli to vydržíte víc jak 12 hodin, klobouk dolů. Možná se to zdá absurdní, ale je to těžší, než soutěž v masturbování nebo závod ve spánku, kterých jsem se mimo jiné zúčastnil. A vyhrál. V obou. Najednou. Chcípáci!
Pozn.: Už vím, Seth MacFarlane, ten má dobrej vkus na humor a je z Connecticutu. Ale že mi to trvalo.
